Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alexandr Vondra
Muž mnoha tváří

 

Kdybyste potkali tohoto muže na ulici, zřejmě byste si ho ani nevšimli. Zdál by se vám jako "obyčejný" člověk, nikterak zajímavý. Avšak tento zprvu nenápadný muž dokázal již mnohé.

Alexandr Vondra vystřídal již několik povolání, mimo jiné pracoval v roce 1988 jako topič, ale stále se podvědomě vracel k politice. Dnes je senátorem (ODS) za Litoměřicko, Roudnicko a Slánsko. Ovšem plno povinností přejal i k funkci místopředsedy vlády za evropské záležitosti. Pro čtenáře časopisu Protest je nejzajímavější jeho část života kolem roku 1989. Tehdy veřejně vystupoval vedle Tomáše Hradílka a Dany Němcové jako mluvčí Charty 77. V bytě své manželky připravoval Informační servis (později týdeník Respekt), spolupracoval na tajném pašování tiskovin, veřejně vystupoval proti oficiální ideologii. Za svou aktivitu proti režimu byl potrestán. V roce 1989 byl odsouzen na dva měsíce podmíněně .Trest musel nastoupit skoro ihned a o rok později strávil 10 dní ve vyšetřovací vazbě. V těchto dnech ho v roli mluvčího Charty 77 zastupoval Václav Havel.

Přes všechny komplikace se nepřestal dále angažovat. V roce 1989 stál mezi zakladateli Občanského fóra. Za svou činnost obdržel mnohá ocenění a vyznamenání. "Předseda Senátu Petr Pithart, diplomat Alexandr Vondra, bývalý vicepremiér Petr Mareš a novinářka Petruška Šustrová převzali Řád za zásluhy o Polskou republiku. Vysoké polské státní vyznamenání jim udělil a osobně předal polský prezident Aleksander Kwaśniewski. Všichni byli oceněni za posilování česko-polských vztahů a spolupráci. Řád uděluje polský prezident cizincům a polským občanům trvale žijícím v zahraničí za posilování vztahů s Polskem a přínos v oblasti mezinárodní spolupráce," dočtete se na serveru pithart.cz Zřejmě jedno z nejvýznamnějších bylo National Endowment for Democracy Medal, které obdržel v roce 1999 v boji za lidská práva, mezinárodní porozumění a demokracii.

Jeho jméno se také objevilo v souvislosti s jednáním o česko-německé deklaraci (Česko-německá deklarace o pvzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji) a připravování summitu NATO v Praze.

V období 2006/2007 byl českým ministrem zahraničních věcí. 9.ledna byl jmenován místopředsedou vlády pro evropské záležitosti a jako takový prosazoval umístění americké základny na území České republiky. V souvislosti s touto záležitostí si nevysloužil nijaké ovace. "Vondra argumentuje pro základnu třeba tím, že není radno brát na lehkou váhu hrozby spojené zejména s raketovým a jaderným programem Iránu. Dalo by se s tím souhlasit ,až na to, že vůbec není jasné, zda a jak základna přispěje k bezpečnosti naší země." prohlašuje na svých internetových stránkách bývalý senátor PČR Zdeněk Bárta, který se rovněž angažoval v rámci Charty 77.

Na svýchwebových stránkách A.Vondra "vysvětluje" své členství v ODS přičemž o chartistech se často mluví jako o stoupencích nepolitické politiky. "Charta nebyla politická strana ani politická organizace, bylo to hnutí za lidská práva a působila v situaci, kdy tady nebyly ani elementární podmínky pro to, aby se dala dělat normální politika. Teď tady ty podmínky samozřejmě jsou, takže chartisté, kteří chtějí dělat politiku, ji mohou dělat, ti, kteří chtějí učit na univerzitách nebo psát do novin, mohou učit nebo psát.

A ODS může být někomu více sympatická, někomu méně, ale je to strana, která se snaží hájit maximální prostor svobody pro občany této země, čili je to zápas za svobodu, kde se dá najít mnoho společného mezi naším zápasem v Chartě a dnešní politickou debatou."

Jako každý politik najde své odpůrce, jeho známí ho však chválí. Obdivují ho za to, že v době, kdy se většina bála projevit, neseděl s rukama v klíně. Dokázal si veřejně stát za svými názory. Předseda senátu ČR Přemysl Sobotka o něm prohlásil: "Nezastupitelná role v disentu a&diplomatická kariéra nepochybně řadí Alexandru Vondru k osobnostem naší politické scény. Je to člověk, který díky svým zkušenostem a přehledu dokáže reagovat na problémy vrcholné politiky." Poslanec Petr Gandalovič zase prohlásil, že Vondra dokáže schopně a efektivně pracovat ve veřejné funkci a účinně hájit české zájmy. Na otázku zda mu přetrvaly z Charty nějaké přátelské svazky, nebo jsou to už jen vzpomínky, v Lidových novinách odpovídá: "Ale jistě, celá devadesátá léta jsem velmi úzce spolupracoval s Václavem Havlem, vídám se s rodinou Bendových a s celou řadou dalších signatářů. Moc se nestýkám se skupinou bývalých komunistů, co byli v Obrodě a kolem ní... tehdy jsme se setkávali při hledání konsenzu v rámci Charty 77. Ale jinak kamarádství, úcta k tomu, že mnozí byli schopni riskovat kriminál, myslím vede k něčemu, co bych nazval starou solidaritou válečných veteránů. To jistě trošku funguje."


Foto, před uvězněním za Palachův týden

autoři:Kristýna Šourková, Sabina Olmrová, Lenka Trousilová